„Sportovat jsem začal jako student za války na učitelském ústavu. V té době nebyla televize, video, počítače, bylo zakázáno shromažďování a také jiné zábavy. Proto jsem se ve volném čase bavil hlavně sportem. Hrál jsem závodně v nižších třídách na Vyškovsku a Jesenicku kopanou, odbíjenou, stolní tenis a v zimě hokej. Rád jsem také lyžoval.“ „V roce 1954 jsem přešel z pohraničí do Přerova. V té době vznikl společný hokejový klub Meopta – Strojírny, za který hráli vynikající hokejisté jako byli Rédl, Pavlíček, Maleček, Zemánek a další. S nimi jsem rád hrál a byl jsem dobrým střelcem. Moje místo bylo na pravém křídle. Kluziště bylo tenkrát na házenkářském hřišti za sokolovnou. Sami hráči jsme si stříkali a upravovali led. Zimy byly špatné a zápasů tak bylo málo. Trénovat se jezdilo jednou týdně do Prostějova nebo do Olomouce. Občas jsme také trénovali na Bečvě nebo na Laguně.

Po dvou letech se strojírny osamostatnily a hrály krajskou soutěž.“ „Jako učitel tělocviku jsem se snažil, aby tento předmět byl ve škole na předním místě. Žáci se zúčastňovali všech soutěží a patřili k těm lepším v okrese. Tehdy jsem sám kupoval potřebný sportovní materiál a dokonce se mi podařilo získat větší množství peněz. Nechal jsem proto přestavět školní hřiště s asfaltovýmpovrchem pro odbíjenou, košíkovou a házenou. Nějaké peníze ještě zbyly, tak se nakoupil školní nábytek a hokejová výstroj.